Vítáme Vás na našich stránkách.
Pestrý svět letniček - 3.díl
- Podrobnosti
- Články
- Pestrý svět letniček
Letničky s kratší vegetační dobou, menšími nároky na předpěstování ve studeném skleníku či fóliovníku
Semínka zástupců bohaté skupiny letniček zařazených do této skupiny můžeme vysévat v březnu až dubnu do studeného skleníku či fóliovníku a předpěstovanou sadbu pak vysazovat na záhony nebo do větších nádob během května a června. Některé nejméně náročné druhy lze později vysévat během května a června přímo na záhony do volné půdy. Špetku semínek vyséváme buď do truhlíčku, nebo přímo do květináčků, ze kterých je pak budeme přímo vysazovat do připravené půdy. Z letniček, u kterých je lepší předpěstování sadby a poté výsadba sazenic na záhony, můžeme jmenovat například celou řadu okrasných šalvějí. Je to bohatá skupina krásných a vděčných letniček, o které jsem již podrobněji hovořila v jednom z minulých článků.
Pestrý svět letniček - 2.díl
- Podrobnosti
- Články
- Pestrý svět letniček
Letničky s dlouhou vegetační dobou a s většími nároky na předpěstování sadby
Dnes si budeme povídat o pěstebně nejnáročnějších letničkách. Je to skupina druhů, které vyžadují teplo již při předpěstování, mají dlouhou vegetační dobu, a proto, abychom se včas mohli kochat jejich krásnými květy, musíme s jejich pěstováním začít také velmi brzy. Zpravidla mají i velmi drobná a jemná semínka. A když si představíte, že se z takového semínka podobného zrnku máku, či ještě menšího, má během půl roku vytvořit někdy i poměrně velká rostlina, potěšit nás svými květy a vyvinout plody a semena, to se prakticky rovná přírodnímu zázraku! Třeba takový skočec obecný (Ricinus communis) dorůstá do výšky téměř 2 m a vytváří mohutnou dekorativní soliteru.
Pestrý svět letniček - 1.díl
- Podrobnosti
- Články
- Pestrý svět letniček
Rostlinný svět je velmi druhově bohatý a rozmanitý. Na květinových čimelických výstavách jsme se snažili lidem pravidelně přibližovat a představovat mimo jiné znovu sortiment letniček.
Dříve patřily letničky neodmyslitelně k letním výsadbám na veřejných prostranstvích i v soukromých zahrádkách. Naše šlechtitelské stanice ve Velelibech, Libochovicích či Veltrusech nabízely velký sortiment zajímavých odrůd. Pak se však letničky začaly vytrácet ze sortimentu a nahrazovat vytrvalými stálezelenými dřevinami, aby to bylo takzvaně „co nejméně náročné na údržbu“. Mnohá náměstí či ulice zešedly a vytratila se z nich barva a veselost. Mnohé české výzkumné zahradnické podniky a šlechtitelské stanice po roce 1989 zcela a bez náhrady zanikly. V posledních letech letničky zase začínají získávat popularitu a znovuobjevení. Většina osiv se sice musí dovážet. Ale přece jen se objevují i u některých českých osivářských firem a jejich sortiment se rozšiřuje. Je to např. firma Černý z Jaroměře či firma Semo ze Smržic.
Poslové jara
Rostlin, které si lidé spojují s nastupujícím jarem, je celá řada. Pro někoho jsou to v zahradách čemeřice (Hellerobus), které vystrkují své narůžovělé či nazelenalé květy, ještě mnohdy přes sněhovou pokrývku. Pak samozřejmě sněženky (Galanthus), bledule (Leucojum) nebo modřence (Muscari).
Šalvěj – aromatická kráska vaší zahrady
Do rodu šalvěj (Salvia) se řadí asi 700-900 druhů rostlin. Jedná se o jednoleté nebo vytrvalé byliny a keře, které nohou dorůstat až do výšky jednoho metru. Mnoho druhů má široký, téměř celosvětový areál rozšíření. Nejvíce druhů pochází ze střední a jihozápadní části Asie. Šalvěje, byly rozšířené i ve starověkém Římě, kde je považovali za posvátné rostliny. Do dnešního Česka se tato bylina dostala už v 9. století, kdy začala být pěstována nejdřív v klášterních zahradách. Rostliny z rodu šalvěj se pěstují jako okrasné, některé vytrvalé druhy mají léčivé účinky. Rostou na suchých až vlhkých půdách, potřebují slunná stanoviště. V rostlinách jsou obsažené různé aktivní látky.