Fuchsie (Fuchsia) tvoří středně velký rod teplomilných rostlin, které mívají vzhled polokeře, keře, malého stromku nebo liány. Rod je tvořen 105 druhy a přísluší do čeledi pupalkovitých. Původní odolnější druhy rostou na chladnějších a horských stanovištích ve střední a Jižní Americe. Teplomilné pak v její tropické části.
Dnešní zahradnicky pěstované kultivary jsou nejčastěji kříženci druhů F. coccinea, F. magellanica, F. fulgens, F. gracilis. Liší se od sebe především barvou, velikostí a tvarem květů a způsobem růstu. Fuchsia byla dříve velmi pěstovanou rostlinou, která přichází po celém světě znovu do módy. Dlouholetým šlechtěním vzniklo již více než deset tisíc známých kultivarů. Existují fuchsie vzpřímené, polopřevislé, velmi oblíbené převislé, které krásně ozdobí okno nebo balkon, s jednoduchými trubkovitými, poloplnými i plnými květy nejrůznějších velikostí a barevných kombinací.
Mezi klasické vzrůstné, vzpřímeně rostoucí odrůdy patří tzv. královské zámecké fuchsie F. Prof. Henkel nebo F. Koralle s oranžovými dlouhými jednoduchými trubkovitými květy. Mohutně rostoucí je též odrůda F. Beacon z červeno-fialovými květy nebo F. Detsche Perle s bílo-červenými jednoduchými trubkovitými květy. Mezi polopřevislé kultivary řadíme zajímavé kultivary s plnými růžově fialovými květy F. Dollarprincessin nebo s plnými červeno-bílými květy F. Sir Matt Busby. Mezi zcela převislé kultivary patří klasická F. Marinka s červenými květy nebo F. Swingtime s červeno-bílými květy. Mezi velkokvěté novější kultivary s obřími květy patří kromě řady dalších F. Bella Rosella s růžovými plnými květy.
Fuchsiím se daří nejlépe ve vzdušných světlých místnostech, v létě na balkonech a na terasách i venku na zahradě v polostínu. Přes zimu je umisťujeme do chladných světlých místností, kde se teploty pohybují od 4 do 10 stupňů Celsia. Nevhodné jsou tmavé sklepy. Na jaře rostliny očistíme, přesadíme a výhonky zakracujeme až na 3 očka. Rostliny se také mohou tvarovat na různé výšky i na kmínkové tvary. Pokud máme v létě rostliny venku, je lépe je chránit před dlouhotrvajícím deštěm. Při přesazování používáme dobrou kompostovou zeminu obohacenou rašelinou a pískem.
Fuchsie můžeme rozmnožovat v jarním období tzv. bylinnými řízky, které dobře zakoření v množárenském substrátu na bázi rašeliny a písku. Podle teploty koření 2 až 3 týdny. S příchodem prvních mrazíků však právě u fuchsií pěstovaných přes léto venku přicházejí problémy. Je nutné vyřešit, kde fuchsie přes zimu uskladníme. Jen málokdo má možnost přezimovat fuchsie při teplotě okolo 6–10 °C a zároveň na světle. Tyto podmínky jsou nutné pro zdravý vývoj rostliny a její bohaté kvetení v příštím roce. Je tu však také možnost pěstovat fuchsie a nemuset řešit starosti s jejich přezimováním, a to v podobě fuchsie zimuvzdorné magellanské (Fuchsia magellanica Lam). Je původem z jižního Chile a Argentiny a odolává mrazu. Většina ostatních klasických fuchsií pochází spíše z tropické části Jižní Ameriky a z Nového Zélandu.
V našich podmínkách fuchsie magellanská tvoří keříky vysoké 60 – 100 cm. Její výhony jsou tenké a holé, obloukovitě se sklánějí dolů k zemi. Zelené listy jsou 2,5 až 5 cm dlouhé, zoubkované a špičaté. Květy mají typickou sukénku korunních plátků purpurové barvy. Celková délka květů odpovídá cca 2,5 – 3 cm. U nás rostoucí fuchsie plody většinou nevytvářejí.
Fuchsia magellanica má dokonce několik variet a kultivarů, ovšem jen dva z nich odolají našim podmínkám. Jedná se o fuchsii F. m. Riccartonii, která pochází z Falklandských ostrovů. Její listy zůstávají velmi malé a nepravidelně zubaté. Rourky květů září červenou barvou, zatímco sukénky květů jsou purpurově fialové. Druhou je F. m. Gracilis. V její domovině v Chile dosahuje výšky až 3 metry, zatímco v našich podmínkách dorůstá jen od 60 do 130 cm. Její výhony jsou jemně ochlupené a květy mají ozdobný vzhled v purpurově červené barvě. Květy jsou velmi dlouhé. V našich podmínkách je můžeme pěstovat v teplejších oblastech v okolí Prahy či na dalších teplejších a chráněných stanovištích.
Pěstování fuchsií vyžaduje zkrátka již více zahradnických zkušeností, ale výsledek stojí za to. Odmění se Vám množstvím květů velmi netradičních barevných kombinací.
Chcete-li nějaké nové zajímavé kultivary, vydejte se do zámku a zámeckého zahradnictví v Buchlovicích. Je zde stálá výstava stovek kultivarů fuchsií a mnohé si můžete i zakoupit. Objevitelem fuchsií, které se staly jedním ze symbolů buchlovického zámku, se stal františkánský mnich a botanik Charles Plumier (1646-1704), kterého vyslal francouzský král Ludvík XIV. na vědeckou expedici do Jižní Ameriky s cílem nalézt nové rostliny a živočichy. Novou rostlinu nalezenou na americkém kontinentě popsal Plumier ve své proslulé knize Nova Plantarum Americanarum Genera a nazval ji Fuchsia triphylla flore coccinea (Fuchsie rostlina třílistá s červeným květem). Jméno získala květina podle německého humanistického botanika a profesora lékařství na univerzitě v Tübingen Leonarda Fuchse, k jehož vědeckému odkazu se Plumier hlásil. Do Evropy, konkrétně do královské botanické zahrady v Kew, přivezl fuchsii až v roce 1788 jistý kapitán Firth. Krátce poté došlo k jejímu rozšíření v aristokratických zahradách.
Při použití fuchsií musíme mít na paměti, že se jedná o dominantní rostlinu s výraznými květy, kterou je vhodné umisťovat do polostínu a doplnit spíše rostlinami s drobnými, méně výraznými květy, či nekvetoucími se zajímavými listy a podobných nároků.
Přeji Vám mnoho zahradnických úspěchů s těmito krásnými rostlinami.