Letničky s kratší vegetační dobou, menšími nároky na předpěstování ve studeném skleníku či fóliovníku
Semínka zástupců bohaté skupiny letniček zařazených do této skupiny můžeme vysévat v březnu až dubnu do studeného skleníku či fóliovníku a předpěstovanou sadbu pak vysazovat na záhony nebo do větších nádob během května a června. Některé nejméně náročné druhy lze později vysévat během května a června přímo na záhony do volné půdy. Špetku semínek vyséváme buď do truhlíčku, nebo přímo do květináčků, ze kterých je pak budeme přímo vysazovat do připravené půdy. Z letniček, u kterých je lepší předpěstování sadby a poté výsadba sazenic na záhony, můžeme jmenovat například celou řadu okrasných šalvějí. Je to bohatá skupina krásných a vděčných letniček, o které jsem již podrobněji hovořila v jednom z minulých článků.
Dalším zástupcem jsou třapatky (Rudbeckia hirta). Tato rostlina byla pojmenována na počest švédského botanika K. Rudbecka. Někomu připomínají slunečnici, jinému zase kopretinu. Dosahují výšky od 40 do 80 cm a jejich odstíny se pohybují od žluté po oranžové až hnědé odstíny. Rozzáří každou zahradu. Oblíbené jsou v poslední době nízké kompaktní kultivary „Toto“ v barevných odstínech.
Skočec (Ricinus communis) patří k nejmohutnějším letničkám. Má velmi jemné semeno, ze kterého vyroste až 2 m vysoká rostlina. Podoba semen s obtížným hmyzem dala podnět k pojmenování rostliny podle latinského ricinus, tj. klíště. Má velké dlanité až laločnaté listy a zajímavé květy v hustých latách. Existují mohutné rostliny tmavě zeleného až purpurově červeného zbarvení. Semena jsou však prudce jedovatá!
Můžeme sem zařadit i velmi rozšířenou a oblíbenou skupinu letniček – afrikány, neboli také aksamitníky - rozkladitý a vzpřímený (Tagetes patula a erecta). Tyto květiny pěstované v zahradách již po mnoho let dostaly své jméno podle etruského boha, syna Jupiterova, který se jmenoval Tagetes. Sem zařazujeme odrůdy nízkého, středního i vysokého vzrůstu s jednoduchými, či plnými menšími, středními i obřími květy. Barevná škála je tvořena mnoha odstíny žluté, oranžové, červené až hnědé barvy. Pro svoji nenáročnost a uniformitu se používají i do plošných výsadeb v kombinaci s dalšími letničkami.
Velmi pěkné, vděčné a nenáročné jsou afrikány jemnolisté (Tagetes tenuilolia). Velmi známé jsou odrůdy Lulu – žlutý, Tangerine Gem – oranžový a Ornament – červenohnědý. Rostliny mají bohatě větvené stonky s jemným, jasně zeleným listem. Velké množství malých jednoduchých kvítků příjemné citronové vůně.
Afrikány mají pro zahrádkáře kromě svého půvabu i zajímavou užitkovou vlastnost – odpuzují a v některých případech i hubí nepříjemné škůdce. Každý, kdo si pěstuje vlastní kořenovou zeleninu, ale také jahody nebo okrasné cibuloviny, se určitě potkal s úporným háďátkem, napadajícím podzemní části rostlin. Afrikány dokážou tohoto parazita ze záhonu odstranit. Jako prevence je dobré vysázet kolem zeleninového záhonku lem z aksamitníků. Ještě lepší je ale na jeden až dva roky vystřídat zeleninu právě aksamitníky. Háďátko tak z půdy dokonale odstraní, navíc bohaté kořeny i nadzemní část jsou po zarytí vynikajícím zeleným hnojivem. Afrikány můžete jako přirozeného ochránce vysadit i k růžím, odpuzují totiž nepříjemnou pilatku listovou, ale pomáhají i proti houbovým chorobám. Nálet mšic sice úplně nezastaví, ale určitě přibrzdí, takže můžete včas zasáhnout postřikem. I pro balkónové a pokojové květiny je možné použít afrikány jako lékaře – když je umístíte k pelargoniím nebo begoniím, případně mezi květináče pokojových rostlin usadíte květináč s aksamitníky, zlikvidují molice, třásněnku i háďátko listové. Velmi zajímavá a netradiční letnička, která může na stanovišti vydržet i několik let, je Agastache kopřivolistá (Agastache urticifolia), indiánská kopřiva. Rostlina z čeledi hluchavkovitých s modravými šišticemi květů je podobná šantě, intenzivně voní a láká hmyz, včetně včel a motýlů. Je možno objednat od zahraničních firem odstíny oranžové (Apricot Sprite), žluté (Sunset Yellow), růžové (Pink Pop), bílé (Alba) nebo tradiční modré (Golden Jubilee nebo A. urt. Coerulea). Při plošné výsadbě je velmi vhodná jako medonosná rostlina a kvetoucí záhon budí zaslouženou pozornost.
Mezi méně známé letničky patří i okrasná kapusta nebo zelí (Brassica oleracea). Kompaktní kultivary se hodí pro výsadbu do květináčů a následně pak na záhony. Pro svoji trvanlivost se hodí i vysoké sorty do podzimních dekorací. Nadměrné dávky hnojení a vysoké teploty ovlivňují kvalitu a vybarvení růžic.
Oblíbené letničky v této skupině jsou také měsíčky lékařské (Calendula officinalis). Vysoké sorty se používají i k řezu. Nás spíše zajímají nízké druhy určené pro pěstování v nádobách nebo na záhonech. Existuje celá řada kultivarů v odstínech bílé, žluté, oranžové až hnědé. Mají jednoduché i plnější květy. Oranžové se používají k výrobě čajových směsí a na výrobu měsíčkové masti. Vysazujeme je také jako lem pro zeleninové výsadby, neboť chrání zeleninu před škůdci. Měsíček lékařský dezinfikuje půdu a odpuzuje háďátko, proto je ideálním partnerem pro brambory. Odpuzuje mšice, housenky, slimáky i mravence, zabraňuje růstu plevelů a zároveň chrání před plísněmi rajčata a okurky. Měsíček je nenáročný, prospívá na slunci i v polostínu.
Podobné vlastnosti má i další nenáročná letnička – lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus). Korunka květu připomíná vojenskou přilbu, a proto dostala tato květina pojmenování podle latinského slova tropaeolum, to znamená malá trofej.
Odpuzuje mšice, housenky, slimáky, mravence a myši. Tam, kde roste, se rychleji zbavíte obtěžujícího pýru plazivého. Lichořešnice je spolehlivá ochránkyně kedluben, zelí, brambor nebo brokolice. Na lichořeřišnici si rádi pochutnávají plzáci, je proto prozíravé vysadit ji k cuketám nebo dýním, mezi listovou zeleninu nebo špenát. Pokud ji zasadíte do skleníku, pomůže odpuzovat molice. Postřik z listů odhání od zeleniny škodlivý hmyz. Jde mimo jiné i o silné přírodní antibiotikum. Tinktura z lichořeřišnice si poradí velmi dobře s bakteriální infekcí, zejména močových cest a ledvin. List, květ i plod jsou v čerstvém stavu jedlé a hodí se i k přípravě salátů.
Lichořeřišnice je nenáročná, většinou plazivá rostlina se zářivými žlutými nebo červenými květy, kvete od jara do pozdních mrazíků. Vyhovuje jí vlahé, polostinné stanoviště.
Upotřebení této rostliny je velmi rozmanité. Nízké odrůdy se vysazují samostatně na záhony i na velké plochy, kde vytvoří překrásné koberce, též se dá použít na rozveselení terasy, balkonů i do truhlíků.
Velmi krásné a dekorativní v přírodních zahradách jsou též slunečnice roční (Helianthus annuus).
Jméno je odvozeno z řeckých slov helios, tj. slunce, a anthos, tj. květ. Dnes existuje velké množství různě vysokých kultivarů s menšími i gigantickými květy. Hodí se jako solitéra i na skupinové výsadby. Používá se k řezu, sušení nebo jako kvetoucí ozdoba v zahradě. Větší rostliny vyžadují dostatek vláhy a oporu proti vývratu a větru.
Česká firma Semo má dnes velmi zajímavý a pestrý sortiment slunečnic v různých velikostech a barevných odstínech květů.Nejvyšší byla odrůda Titan F1 dosahující výšky až 4 m. Některé odrůdy slunečnic mají květy v odstínech nejen žluté, ale i hnědé a oranžové. Velmi dekorativní je směs podzimních odstínů s názvem „Autumn Beauty“. Obsahuje rostliny s květy od žlutých tónů po karmínovou. Květy slunečnic vyrůstají buď jednotlivě, nebo ve svazcích. Na loňské čimelické výstavě jsme návštěvníkům předvedli 8 druhů slunečnic. Nejvíce se líbila odrůda Slunečnice roční Waooh! Je to kompaktní slunečnice dorůstající výšky 50 až 80 cm. Na stoncích je více květů najednou a jsou střední velikosti. Má velké výrazné listy, které ji zdobí i dlouho před rozkvětem. Má žluté květenství s výrazným tmavým terčem. Hodí se jako zajímavý lem záhonů či netradiční živý plot. Je náročná na vláhu.
Velmi zajímavá a méně známá je také titónie okrouhlolistá (Tithonia rotundifolia), mohutná letnička pocházející ze střední Ameriky. Původ jména najdeme v řeckém bájesloví. Některé kultivary dorůstají až 150 cm výšky. Hodí se jako solitéra i do skupinových výsadeb. Květy jsou zpravidla v odstínech oranžové až červené. Hodí se i k řezu. Má ráda slunečné, před větrem chráněné stanoviště a propustnou humózní půdu. Úbory květů jsou otevřeny celý den, jen na noc se mírně přivírají. Jsou oblíbenou pastvou čmeláků. Je citlivá na mráz, proto ji vysazujte až v červnu.
V této skupině musíme samozřejmě zmínit i známou a širokou skupinu ostálek (Zinnia elegans, angustifolia, maritima, hybrida, …). Nádherná skupina letniček s rozmanitými květy, různých velikostí a barev. Vyžaduje slunnou polohu a propustnou a výživnou půdu. Ostálka Haageova je rychle rostoucí keříčkovitá rostlina s úzkými listy a žlutočervenými květy, ideální pro plošné výsadby. Ostálka lepá má na dnešním trhu s osivy množství kultivarů. Odstíny květů jsou od žluté barvy po oranžovou, červenou, bílou až zelenou. Dorůstají výšky až 1 m a ve váze vydrží květy až 10 dnů. Velmi elegantní je skupina dvoubarevných nízkých ostálek Swizzle F1 - Cherry&Ivory a Scarlet & Yellow.
Z vyšších ostálek se nám též osvědčila ve výsadbě v zámeckém parku na Hluboké nad Vltavou skupina Super Yoga Formula mix. Rostliny s velkými květy dorůstají až do 90 cm. Stejně tak atraktivní a spolehlivá je i skupina Oklahoma, dorůstající výšky 80 cm, odolná k výkyvům počasí a ideální pro produkci řezaných květů. Pro menší zahrádky je velmi vhodná skupina nízkých ostálek Double liliput s plnými pomponkovitými květy, dorůstající 50 cm výšky.
Mezi oblíbené patří také skupina aster čínských (Callistephus chinensis). Pěstují se zejména jehlicovité druhy k řezu či nízké v nádobách – Průhonický trpaslík. Radost z atraktivních rostlin kazí náchylnost těchto květin k houbové chorobě – jedná se o tzv. náhlé vadnutí aster. Tato choroba při vlhkém a teplém počasí dovede zcela zničit velké porosty rostlin. Spory fuzariózy zůstávají v půdě po mnoho let. Proto se astry nedají pěstovat opakovaně na stejném pozemku.
Pokud chcete trochu experimentovat, zkuste laskavec ocasatý (Amaranthus caudatus). Jméno Amaranthus znamená nevadnoucí, protože se na první pohled nepozná, kdy rostlina kvete a kdy je už odkvetlá. Má velmi jemné semínko, ale dobře klíčí a velmi rychle roste. Jeho domovinou je Jižní Amerika. Kvete od července do září červenofialovým, zeleným nebo i oranžovým květenstvím. Hodí se k řezu i k sušení. Je možné zkusit též laskavec se vzpřímenými květy (Amaranthus paniculatus) nebo atraktivní kultivar s trojbarevnými listeny (Amaranthus tricolor Slendens Perfecta). Laskavce se hodí jako dominantní rostliny do plošných letních výsadeb.
O nejméně náročných letničkách, letničkových loukách a o popínavých letničkách si povíme zase příště.
Přeji Vám radost z květů a krásy na vašich zahradách, neboť krása přitahuje zase krásné a pravdivé věci. A krásy a pravdy není nikdy dost. Také Vám přeji radost z deštivého počasí. Já se alespoň raduji, že najednou zase prší a svět se zdá na chvíli zase v pořádku.
Ing. Hana Chvalová, zahradnice
foto: autorka