Letničky s dlouhou vegetační dobou a s většími nároky na předpěstování sadby

 Dnes si budeme povídat o pěstebně nejnáročnějších letničkách. Je to skupina druhů, které vyžadují teplo již při předpěstování, mají dlouhou vegetační dobu, a proto, abychom se včas mohli kochat jejich krásnými květy, musíme s jejich pěstováním začít také velmi brzy. Zpravidla mají i velmi drobná a jemná semínka. A když si představíte, že se z takového semínka podobného zrnku máku, či ještě menšího, má během půl roku vytvořit někdy i poměrně velká rostlina, potěšit nás svými květy a vyvinout plody a semena, to se prakticky rovná přírodnímu zázraku! Třeba takový skočec obecný (Ricinus communis) dorůstá do výšky téměř 2 m a vytváří mohutnou dekorativní soliteru.

Jen malá poznámka k této krásné dekorativní rostlině. Má prudce jedovatá semena! O nebezpečných rostlinách v zahradě si povíme v některém z dalších příspěvků.

Ano, v přírodě se takové zázraky dějí neustále, jen my, zahloubaní mnohdy do obrazovek počítačů a mobilů, už je nevidíme, nebo nechceme vidět.  Problémem je, že pokud se mnozí lidé stávají již k zázrakům přírody neteční, neměli by alespoň přírodě do jejího řádu zasahovat a ubližovat jí.  Protože až zjistíme, že přírodě na „běžné“ přírodní zázraky z různých důvodů dochází dech, bude už zřejmě i pro nás pozdě, protože i my jsme součástí přírody a bez ní se neobejdeme.

Truhlíky s výsevy letniček Truhlíky s výsevy letniček Truhlíky s výsevy letniček

Mezi zástupce nejnáročnějších letniček patří především begonie. Nejvíce je rozšířená tzv.  kobercovka – Begonia semperlorens – voskovka nebo chcete-li ledovka. Zahradníci si nedovedou představit bez této rostliny plošné ornamentální výsadby, kombinované s ostatními letničkami, a naše babičky zase sezonní osázení klasických hrobových míst. Oblíbenost této krásné letničky je dána její nezdolnou vitalitou, neúnavným kvetením a poměrně malými nároky na stanoviště a odolností vůči suchu. Nejlépe se jí daří v polostínu, ale roste i na slunci. Dnes existuje pestrá škála odrůd, které se liší barevností i výškou porostu.

Do stejné kategorie patří i nově zahradnicky objevené tzv. begonie Dragon - tzv. Dračí křídlo, o které jsem již psala v některém z minulých čísel zpravodaje. Je mohutnější s podobnými vlastnostmi, ale na rozdíl od své menší příbuzné snese i plné slunce. Podobné nároky na předpěstování mají i další begonie – a to v poslední době též oblíbená begonie bolivijská (Begonia boliviensis). Je poměrně tolerantní k širokému spektru kultivačních podmínek. Snese sucho, déšť, plné slunce i stín. Může se použít do truhlíků i na záhony. Na rozdíl od výše zmiňovaných druhů vytváří velkou zásobní hlízu, díky které můžete rostlinu uchovávat více let.

Dále sem můžeme zařadit i klasické hlíznaté begonie (Begonia tuberhybrida), které mají podobné nároky na předpěstování ze semínek, vytváří také zásobní hlízu, ale na stanovišti upřednostňují plný stín až polostín. Vyskytuje se zde celá škála odrůd, které se liší barevností, plností a tvarem květů.

Voskovky Voskovky  

Pokud se nechcete spokojit s nakoupenými sazeničkami náročnějších letniček v zahradnictví nebo na trhu, máte na to čas a chuť, vydáte se tak na dobrodružnou cestu vlastního vypěstování letničkové sadby. Budete potřebovat skleník nebo foliovník s možností přitopení v mrazivých dnech. Drobná semínka begonií vyséváme začátkem ledna nejlépe do jemného množárenského substrátu, složeného z rašeliny, kvalitní zeminy a písku. Je dobré osivo ošetřit proti houbovým chorobám – dle návodu – některým druhem mořidla. Je jich na zahradnickém trhu dostatek. Některé druhy rostlin bývají již takto ošetřeny přímo od výrobce, a je to pak uvedeno na obalu sáčku se semeny.  Staří zahradníci používali dříve na výsevy i jehličnatou hrabanku z lesa nebo přesetou dubovou listovku. Dnes je na trhu kvalitních množárenských substrátů dostatek. Substrát nasypeme nejlépe do dřevěného truhlíčku a urovnáme. Nejjemnější semínka nasejeme tzv. do řádku nebo naširoko a nezasypáváme.  Lehce přimáčkneme tlačítkem. Dbáme, aby všechna semena měla dostatek prostoru. Trochu větší semínka dalších letniček pak po zasetí zakryjeme jemnou posýpkou z rašeliny a písku. Vrstvička posypu je závislá na velikosti semínka. Nesmí být vysoká, pak semínko špatně klíčí. Semínka vyséváme dle nároků jednotlivých rostlin zpravidla od začátku ledna do začátku března. Do truhlíku si můžeme vyset i více druhů a barev letniček. Je třeba, aby měly zhruba podobné nároky a stejnou délku kultivační doby. Všechny druhy si pak pečlivě označíme plastovou jmenovkou. Vyvarujeme se tak záměny rostlin. Výsev pak mlžíme mlhovkou či lehce zaléváme jemným kropítkem s vlažnou vodou – dle potřeby – a umístíme do vyhřívaného skleníku nejlépe na množárnu se spodním přitápěním. Pravidelně opakujeme zálivku a větráme. Nejchoulostivější letničky klíčí 14 dnů až 3 týdny od výsevu. V tu dobu jsou i nejzranitelnější. Zpravidla za 6 až 8 týdnů od výsevu můžeme větší rostlinky přepichovat po jedné či více do sadbovačů. Zde použijeme již těžší a výživnější substrát. Poté ještě ve skleníku zase opatrně zaléváme a větráme.  Asi po měsíci kultivace – většinou začátkem dubna – můžeme sazeničky ze sadbovačů přesázet do větších květináčků, ve kterých je pak dopěstujeme až do doby vlastní výsadby do truhlíků, nádob či do volné půdy na záhon zpravidla v měsíci květnu, tzv. po ledových mužích.

Petúnie Petúnie

 Mezi další druhy, které vyžadují náročnější předpěstování, patří petúnie zahradní (Petunia hybrida). Její semínko také patří mezi nejdrobnější mezi letničkami. Do jednoho gramu se vejde kolem 5 000 semínek.  Na trhu je množství kultivarů, nejrůznějších barev a tvarů květů, hodí se do truhlíků, balkonových nádob i plošných výsadeb. Nemají rády prudký déšť. Pro záhonové výsadby je lepší zvolit petúnie s drobnějšími květy ze skupiny Multiflor. Některé převislé druhy petúnií, je jich nyní na trhu celá řada pod různými firemními názvy (Surfinia, Happytonia, …), se dají vedle výsevu předpěstovat i z bylinných řízků. U petúnií je potřeba hlídat tzv. kyselost substrátu, protože příliš vysoké ph blokuje rostlinám příjem železa a rostliny pak neprospívají. Dnes je též dobré vybírat kultivary přirozeně odolné vůči houbové chorobě, kterou obecně petúnie trpí, a to vůči tzv. padlí, které dovede rostliny zcela zničit.

Nestařec Starček

Nestařec (Ageratum houstonianum), oblíbená modře kvetoucí letnička, vyžadující při předpěstování teplou množárnu a spodní teplo.  Zpravidla se sesazuje po více rostlinkách. Ve finále doprovází zpravidla voskovky v plošných výsadbách, ale můžeme ho použít i na lemování květinových záhonů. 

Nevadlec (Celosia argentea) hřebenitý, (Celosia plomosa) latnatý a (Celosia spicata) klasnatý – rostlina s drobným semínkem, s dlouhými kopinatými listy a atraktivním hřebenovitým nebo ocasatým květenstvím, které je velmi dekorativní čerstvé do vázy či sušené do suchých vazeb.

Netýkavka, ančička, sultánka nebo balzamínka (Impatiens walleriana), pestře kvetoucí letnička, jedna z mála letniček vhodná do nádob či výsadeb ve stínu a polostínu.

Lobelka (Lobelia erinus) s malým kulatým semínkem, drobně kvetoucí blankytně modrými květy, na záhony či převislá do balkonových nádob. Vhodná do polostínu jako doplněk k rostlinám s velkými dominantními květy.

Starček (Senecio cineraria) - lidově popelivka – dekorativní letnička s šedoplstnatými listy doprovází barevné výsadby, kvete nenápadně, je dekorativní hlavně stříbrným listem, nechá se i dobře tvarovat.

Šrucha (Portulaca grandiflora), rostlina s poléhavou dužnatou lodyhou, vhodná na plné slunce a suché stanoviště.

Plamenka, letní phlox (Phlox drummondii), vyšší letnička vhodná k řezu s dlouhou dobou kvetení.

Červená letní šalvěj (Salvia spendens), použití zdaleka nejen do plošných výsadeb. Veselá červeně kvetoucí letnička.

Sporýš (Verbena x hybrida), veselá letnička s květy zářivých barev, (Verbena bonariensis) vytváří vzdušné rozvětvené modrofialové stonky zajímavé ve výsadbách a vhodné k sušení.

Dračík (Penstemon), letnička s pestrými zvonkovitými květy, vhodná k řezu.

Okrasný tabák (Nicotiana alata), mohutná letnička s pestrými, atraktivními květy vhodná do venkovních výsadeb.

Hledík, zaječí čumáček (Antirrhinum), drobná semínka vyžadují brzký výsev a teplo.  Mladé rostlinky jsou poměrně choulostivé na předpěstování, ale ve výsadbách jako dospělé rostliny již patří k nejodolnějším. Pestré květy se hodí do výsadeb i k řezu. V mírných zimách přezimuje.

Šalvěj Cleome

Z letniček s náročným předpěstováním stojí ještě za zmínku kleome, luštěnice trnitá (Cleome spinosa).  Lidový název pavoučí květ vznikl díky vzdušným květům, jejichž tyčinky a čnělky vytvářejí dojem pavučinky. Je to mohutná trnitá rostlina, široce větvená s postupně rozkvétajícími hrozny květů.  Dorůstá až do 1 m. Už název Růžová královna jedné z odrůd vypovídá o majestátnosti této rostliny. Roste na propustných teplých půdách na slunečném stanovišti. Vysazujeme sazenice minimálně 0,5 m od sebe do volné půdy nebo do hlubší nádoby na terasu. Netrpí téměř žádnými chorobami a škůdci. Díky trnům se může použít i jako netradiční lem záhonu nebo živý plot. Kvete nepřetržitě po celou sezónu.  Přestože je tato rostlina velmi atraktivní, v zahradnictví ji zřejmě nekoupíte. Její předpěstování je poměrně náročné a zahradníci utíkají spíše k „obchodně jednodušším“ druhům rostlin. Pokud se vám ji podaří vypěstovat, budou ji ve vaší zahradě obdivovat všichni vaši přátelé.

Zahradnické pomůcky Zahradnické pomůcky Malý zahradník

 

Příště si povíme něco o letničkách, které se dají předpěstovat podstatně snadněji. A to od března do května, dle počasí přímo výsevem do studeného skleníku či foliovníku, nebo volně přímo na předem připravený venkovní záhon. 

Přeji Vám hodně radosti z jarní zahrady, hlavně dostatek vláhy pro naše rostliny i pro nás, a pro všechny milovníky rostlin pevné zdraví!

Ing. Hana Chvalová, zahradnice

foto autorka a Ing. Pavel Chlouba