Vytisknout

Už máte zaseté papriky? Znáte letošní novou odrůdu tyčkového rajčete? Už máte ostříhané ovocné stromy, okrasné keře či pohromadě všechna osiva pro letošní sezónu?

Známe to. Po zimním odpočinku se opět probouzí zahradnický svět. A ten má v Čechách opravdu hodně příznivců. Snad každý má nějakou tu zahradu u chalupy po babičce, u řadového domku, v zahrádkářské kolonii či alespoň nějaký ten truhlík s květinami za oknem a na balkoně.

Je už zapomenuté loňské sucho, provrtaná mrkev od pochmurnatky, okurky zničené sviluškou, rozrytý trávník od krtka, podhrabané rododendrony od našeho chlupatého miláčka, rozvrtané okrasné záhony od kosů, či bolavá záda od pletí zeleniny a bylinek.

Už se naopak těšíme na první jarní cibuloviny, na čerstvou pažitku, petrželku nebo chřest, zobání vlastních jahod, malin či zahradních borůvek, na voňavé bylinky či třeba i vlastní brambory, tykve, cukety, letní jablíčka, třešně, ... a tak bych mohla pokračovat. Samozřejmě si dnes mnohé můžeme koupit v supermarketu nebo na „zaručeném“ farmářském trhu. Ale, kdo ráno vyjde na zahradu třeba bos, a utrhne si ještě orosenou malinu, rybíz, angrešt či třešničku, ví, o čem mluvím.

Jaro už je tady Jaro už je tady Jaro už je tady

To žádné prodejní řetězce nezajistí. Samozřejmě, nakoupení hotových produktů je pohodlnější, ale v zahradě zůstaneme alespoň trochu ještě v kontaktu s přírodou. Učíme se trpělivosti, pokoře, musíme sledovat počasí a studovat nároky jednotlivých rostlin. Více si pak vážíme vlastní práce i práce jiných, přemýšlíme o tom, jakým darem je vlastně voda a jaké úsilí stojí vytvoření hezkého prostředí kolem našeho domu, ale i třeba pěkně upraveného veřejného prostranství. Určitě pak užitečné a krásné věci nebereme jako samozřejmost, ale víme svoje. Dá to práci! A pokud jsme sami chalupáři či zahradní kutilové, vedeme k tomu většinou i naše děti. Je fajn, když je dokážeme odtrhnout od mobilů a počítačů a ukážeme jim krásný přírodní svět. Dopřejte jim vlastní záhonek, ukažte jim, jak si mohou zasít nenáročné květiny či zeleninu a starat se o ně. Zjistí, že jsou to živé organismy, které potřebují péči.

Je to určitě dobrodružnější a reálnější než obrazovka počítače. A doufejme, že se alespoň některé „chytnou“ a začnou se o tajemný svět rostlin zajímat více i v dospělosti. Učme děti vnímat krásno! Malé děti jsou úžasné, citlivé a učenlivé s ohromným nadšením pro všechno. A začít můžeme hned letos na jaře!

Jestliže si chceme vypiplat vlastní sazeničky nejranějších druhů květin či zeleniny, ideální je mít vlastní skleník. Pokud jej nemáme, musíme ještě nějaký čas posečkat a začít vysévat až odolnější květiny a zeleninu s kratší vegetační dobou přímo na záhony – někdy od poloviny dubna, v závislosti na počasí.

Pokud máme vytápěný skleník či chladnější světlou místnost v domě s možností přitopení, můžeme začít vysévat choulostivější druhy květin i zeleniny velmi brzy. Jsou to zpravidla ty, které mají větší nároky na předpěstování, takzvaně delší vegetační dobu.

Jaro už je tady Jaro už je tady Jaro už je tady

Jsou to mezi prvními známé letničky – voskovky (Begonia semperflorens), které mají velmi drobná semínka. V jednom gramu jich může být až 20 tisíc. Vyséváme je již začátkem ledna. Po nich následují lobelky (Lobelia erinus), petúnie (Petunia hybrida), nestařec (Ageratum houstonianum), starček (Senecio cineraria), šalvěje (Salvia splendens,farinacea, hormium), balzamínky (Impatiens walleriana), gazánie (Gazania), tabák (Nicotiana alata), kopřivěnka (Coleus blumei), kejklířka (Mimulus) a další. Mezi posledními, pak například již i do studeného skleníku vyséváme afrikány (Tagetes patula), ostálky (Zinnia elegans), lichořeřišnici (Tropaeolum majus), třapatku (Rudbeckia hirta), sanvitálku (Sanvitalia procumbens), krásenku (Cosmos bipinatus) a další.

Na vlastní výsev si připravíme čistý dřevěný či plastový truhlík. Naplníme jej kvalitním výsevním substrátem a pečlivě urovnáme. Osivo můžeme zasít tzv. naširoko nebo do řádků. Semínka před výsevem je vhodné ošetřit některým druhem práškového mořidla proti houbovým chorobám. Drobné osivo lehce přimáčkneme dřevěným tlačítkem a nezasypáváme. Větší semínka zasypeme tzv. prosívkou, kterou si zhotovíme z množárenského substrátu a trochy písku. Vrstva prosívky nesmí být příliš silná, aby klíček semínka dobře prorazil. Opět urovnáme a pak lehce výsev zalijeme. Pečlivě označíme. Umístíme do skleníku, hlídáme zálivku, dle potřeby větráme či přitápíme, lehce zastíníme. Lépe je zalévat méně než více. Vyvarujeme se tak padání mladých klíčících rostlin. První semínka voskovek začínají klíčit zhruba za 14 dnů, za 2 měsíce od výsevu je přepichujeme do květináčů a začátkem května, pokud již nehrozí mrazíky sázíme na záhony.

Jaro už je tady Jaro už je tady

Zkrátka, dá to práci. Ale jak si pak takových sazeniček považujeme!

Podobné je to i s předpěstováním nejranějších teplomilných druhů zeleniny. Nejdříve vyséváme začátkem února celer a papriku. Poté následují rajčata, lilek, okurky, cukety a tykve. Průběžně si během jara můžeme postupně připravovat sazenice raného salátu a kedluben.

Ještě máme chvíli času prolistovat odborné časopisy a rozhodnout se, co budeme letos pěstovat.

Připravit si osivo, nářadí, doplnit dětem pískoviště.  Ale i opravit zahradní nábytek, vyčistit ohniště či zahradní krb, abychom pak mohli posedět a pohovořit s přáteli. O čem? No samozřejmě o tom, co se nám urodilo a neurodilo, komu narostla větší rajčata, nebo rozkvetla zajímavější růže, ……. zkrátka, o zahradě!

Přeji Vám příjemný zbytek zimy a vlahý začátek letošního jara. Těšíte se? Jaro je za humny!

Ing. Hana Chvalová

Články
Články